Za odstupné odcestovala i se svými dvěma holčičkami do Řecka, kde má rodinné zázemí, aby si vyčistila hlavu a nastartovala svou další životní etapu. „Bez peněz je ale všude špatně, a tak i já pracovala bez ohledu na své vzdělání či praxi v tamním hotelu. Práce všeho druhu, pokora, slušnost, chuť vždy udělat něco navíc než ostatní a pak rychle domů za dětmi, které mi hlídala teta Irina a rodiče. Bylo ale úžasné, jak jsem si s dětmi užívala čas intenzívněji. Hlavně, že jsme byly já i ony spolu,“ vybavuje si jasně.
Na impuls, který ji k životnímu rozhodnutí přiměl, si pamatuje dodnes. „Bylo to právě to léto, které mě po skončení sezóny postupně dovedlo k rozhodnutí otevřít si cestovní kancelář iriny-tours.cz a lidé z mého města v Příbrami naučit poznávat naše Řecko, jenž je mou vlastí od narození. Vždyť oba rodiče jsou Řekové,“ vyprávěla nám.
„Velkou roli tehdy sehrála neznámá žena s červenou rtěnkou a velkým kloboukem, která mě oslovila na břehu moře s otázkou, proč smutním. Vypadala jako modelka XXL, která umí prodat svá kila a navíc i věk. Její grimasy, pohyby rukou a lámavá čeština byla tak roztomilá a přitom nadčasová,“ zavzpomínala na ni i na její konkrétní slova poté, co jí nastínila své trápení. ‚Děvče zlaté, ještě vás toho čeká v životě hodně, nesmíte se nechat zlomit,‘ řekla mi. A její smršť otázek týkající se celého mého života byla neuvěřitelná. Polka žijící v Čechách, která tráví svou dovolenou v Řecku a přemýšlí nad tím, co bych já, děvče z Čech s řeckým původem mohla se svým životem dál dělat. ‚Mluvíš řecky? Tak se mi pojď zeptat za kolik tu pronajímají pokoje.‘ Vstala jsem z deky, otřela si slzy, oprášila od písku nohy, nazula žabky a jen tak zabalené v šátcích jsme šly s tou dámou zjistit cenu malého penzionu u moře od místního majitele. ‚Otevřeš si cestovní kancelář!‘ znělo jako příkaz.“
Jenže tehdy si paní Sotira myslela, že se tato dáma snad zbláznila, když po ní – bývalé personalistce, mamince dvou malých dětí s pidi jistotami od státu, kde zrovna padla totalita – chce, aby podnikala. Tehdy si neuvědomovala, že jí toto setkání následně změní život.
Obavy, zda to zvládne, přesto měla. „Věděla jsem, že musím být vždy zodpovědná za chyby a úspěchy. Peníze vydělané během léta v Řecku mi stačily na tisk katalogu na dvě strany A4 bez obrázků, uhrazení autoškoly, protože jsem neměla řidičský průkaz, a nájem koutku 20 m² v jednom obchodě, kde jsem pak tři měsíce nabízela své zájezdy, které jsem si připravila. Domluvila jsem se s rodiči, kteří se do Řecka vrátili, že budou dělat čtyři měsíce spolu se mnou a mými lidmi servis v místě pobytu. Pak měli volno. Já ovšem musela logicky pracovat celých celý rok. Samo se nic nepřipraví a neprodá. Pak se přidal i bratr, postupně můj manžel a mé děti. Ti všichni mají podíl na tom, že jsme na trhu už 28 let. Mezi tím se ale spousta věcí změnila. Část rodiny již není, děti mají svoje životy a i my nejsme nejmladší. Ale ne ještě staří. Život je v plném proudu. Raduji se z každého příjemného momentu, kterému, pokud ho chci zažít, jdu naproti. Ale jen o něčem snít a nic pro to nedělat, to bych nebyla já.“
MOTTO, které jí pomáhá překonávat překážky
„Co tě nezabije, to tě posílí! A také si myslím, že je třeba věnovat energii lidem, kteří vás mají rádi. Od věci také není: Naučit se říkat NE! I to mi v životě hodně dává,“ přiznala nám tato podnikavá dáma, která časem přišla na to, že musí oddělovat práci a čas pro ni samotnou, s rodinou a přáteli. „Víte, tahle práce mi dala možnost mít dva domovy,“ pokračovala s potěšením v líčení současné situace. „Mohu se vracet jak domů do Řecka za svými blízkými, být a žít tam s nimi, a zároveň žít také v Čechách. Své vědomosti předávat těm, kdo o to stojí. S klienty a dnes už i s jejich dětmi, máme moc hezký vztah. Však jim také říkám, že pokud budou chtít využívat našich služeb, bude jim cestovní kancelář iriny-tours.cz k dispozici. A co bude dál, o tom rozhodnou zase jen samotní lidé. Buď ocení mou práci, nebo půjdou za davovou turistikou velkých společností, protože již nebudou naši rodinu potřebovat. Zatím k nám ale inklinují, protože oceňují, že je to, jako by jeli za svými známými nebo na chalupu. Samozřejmě jim ovšem nenabízíme jen ubytování v našem penzionu Billis Margareta. Profesně musíme uspokojit zájem o dovolenou u nás pod Olympem podle různých nároků klientů.“
RADA, co z kuchyně pod Olympem ochutnat
Jaká by to ale byla dovolená, pokud bychom neochutnali místní speciality. Navíc, když je řecká kuchyně podle sympatické a velmi energické paní Sotiry kořeněná zejména sluncem. „Já doporučuji návštěvu místních taveren. Kde uvidíte sedět místní, tam se posaďte i vy a objednejte si například musaku nebo výborně upravenou rybu cipuro v citronové omáčce. Ochutnejte i místní pečivo, jezte zeleninové řecké saláty, třeba chorjatiki salata, a kdo má rád polévky, doporučuji kotosupu, což je slepičí polévka s citronem. Také fazolačka z Olympu nemá konkurenci.
Zdroj:
https://casjenprome.cz/rubrika/inspirace/osobnost-tydne/sotira-korecka-margaritopolu-snit-a-nic-pro-to-nedelat-to-bych-nebyla-ja/
